Březen 2012

04. lekce - Slovesa v přítomném čase 2/2 - Důverný stupeň

31. března 2012 v 18:38 | nik-chan |  Japonština
Aby to bylo přehlednější, dávám tuhle lekci do druhého článku :) Nejdříve začnu informací, že kladný tvar sloves v důvěrném stupni je stejný jako ten slovníkový, takže se v této lekci budeme zaobírat jen záporným ^^

1. Ichidan

miru
Vememe si sloveso miru (見る) - vidět

mi
Odstraněním "-ru" z něj uděláme kořen.

ない

minai
Přidáme "-nai" a jsme hotoví.

2. Godan

Tady jsou tři druhy.

1. Pokud před koncovou samohláskou je další samohláska - warau (笑う)

 > わない

warau -> warawanai
Za koncové u dosadíme "-wanai"
2. Pokud před koncovou samohláskou je souhláska - hanasu (話す) - mluvit

 > ない

hanasu -> hanasanai

Slabiku končící na "-u" zaměníme na slabiku končící na "-a" a přidáme "-nai"
3. Pokud sloveso končí na "-tsu" - kdo ovládá hiraganu, tak jistě ví, že slabika "-tsa" v této abecedě není (ona se dá napsat, ale zní to prostě... blbě) - matsu (待つ)

 > ない

matsu -> matanai

Slabiku "tsu" na konci zaměníme za "ta" a přidáme "nai"

3. Nepravidelná

suru -> shinai
kuru -> konai

Tak jsme ta slovesa sfoukli :) doufám, že jste pochopili, kdyžtak se ptejte ^^

04. lekce - Slovesa v přítomném čase 1/2 (desu + masu)

31. března 2012 v 18:00 | nik-chan |  Japonština
A jdeme na to! Slovesa se časují pomocí přípon a nepoužívají se osoby. Každý typ se rozděluje podle stupně zdvořilosti: důvěrný (něco jako tykání - k blízkým lidem), zdvořilý (něco jako vykání) a uctivý. O uctivém udělám lekci až za dlouho.

DESU - být

Je to taková malá potvůrka a tak jí vemu zvlášť. V neformální mluvě se může vynechat.

1. Zdvořile
Prosím, berte to s rezervou. Nikde není psáno, že desu se používá jen a jen ve formálních situacích.

Chekojin desu.
チェコ人です
Jsem Češka/Čech.

Kuruma de wa arimasen.
ではありません
To není auto.

Všiměte si, že je zápor psán jako "de ha arimasen", ale čte se jako "de wa arimasen". Je to opět kvůli partikuli "wa", která má jiné psaní (jako "ha") a jiné čtení (jako "wa").

2. Důvěrně

Chekojin da.
チェコ人
Jsem Čech/Češka.

Kuruma de wa nai.
ではない
To není auto

Kuruma ja nai.
じゃない
Tohle není auto.

Další slovesa
Slovesa se v japonštině dělí na tři skupiny. Gidan, ichidan a nepravidelná. V téhle čísti probereme "-masu" formu, čili ta ve zdvořilém stupni.
Opět se s nimi kouzlí tak, že zaměňujete koncovky. Vezměme si třeba slobeso taberu - jíst.

1. ICHIDAN

Ichidan jsou známá tím, že končí buď na "-iru" nebo "-eru".
  • taberu (食べる) - kladná věta

べる

taberu
Oranžovou je označený kanji znak, který se nemění.
Modrou je označená koncovka psaná tzv. okuriganou, což jsou slabiky hiragany za znakem kanji, které nám zrovna říkají, že je to sloveso ze skupiny ichidan.

tabe
Koncovku "ru" (る) odstraním a zbyde mi kořen.

ます

tabemasu

Přidám příponu "-masu" (ます), která my říká, že je to sloveso ve stupni zdvořilém a čte se "tabemasu".
A takhle je to se všemi ichidan!

Např. Mainichi orenji renji no koto wo kangaemasu. (Každý den myslím na ORANGE RANGE.)
  • taberu (食べる) - záporná věta

べる

taberu
Toto už známe, takže jdeme dál.

tabe

A toto je kořen, to také známe.

ません

tabemasen


A konečně červeně je vyznačena koncovka "-masen", která nám říká, že sloveso je ve zdvořilém stupni a ještě k tomu v záporu.

Ve větě: Atashi wa ringo wo tabemasen. (あたしはリンゴを食べません。- Nejím jablka.)

2. GODAN

Všechna ostatní (krom suru a kuru). Je hich podstatně víc. Patří mezi ně i slovesa, která se tváří jako ichidan, ale jsou godan. (hairu 入る -vstoupit, hashiru (走る - běžet, iru いる - potřebovat, kaeru 帰る - vrátit se, kagiru 限る - omezit, kiru 切る - stříhat, krájet, shaberu しゃべる - klábosit, tlachat, shiru 知る - vědět)
  • warau (笑う) - smát se - KLAD

warau

Opět máme oranžově kanji znak a modře koncovku psanou okuriganou.

warai
Koncovku "-u" zaměníme za "-i" a máme kořen.

ます

waraimasu
A nakonec přidáme "-masu"
  • warau (笑う) - smát se - ZÁPOR
Ke kořenu přidáme "-masen"

ません

waraimasen

  • Jak to půjde s jinou koncovkou? Ukážeme si na zlovese hashiru (走る) - běžet

hashiru

Opět máme oranžově kanji znak a modře koncovku psanou okuriganou.

hashiri
Slabiku s "-u" zaměníme za slabiku s "-i". A máme zase kořen.

ます

hashirimasu
A zase připojíme "-masu"
  • hashiru (走る) - běžet - ZÁPOR

ます

hashirimasen
Ke kořenu přidáme "-masen" a máme zase zápor.
Může se také u godan stát, že bude sloveso končit na "-tsu" (např. matsu () - čekat) nebo na "-su" (např. hanasu () - mluvit)
matsu -> machi -> machimasu (klad) -> machimasen (zápor)
待つ > 待ち > 待ちます > 待ちません

hanasu -> hanashi -> hanashimasu (klad) -> hanashimasen (zápor)
話す > 話し > 話します > 話しません

3. Nepravidelná

Nic se nelekejte minasan, japonština má jen dvě ^^ Jsou jimi suru (する) - dělat a kuru (来る) - přijít

suru -> shi -> shimasu (klad) -> shimasen (zápor)
する > し > しません

kuru -> ki -> kimasu (klad) -> kimasen (zápor)
来る > 来 > 来ます > 来ません

Chňápete? Případné dotazy přivítám v komentářích :) V druhé půlce mrkneme na důvěrný stupeň *mrk*

03. lekce - Jmenné přípony, osobní zájmena

30. března 2012 v 18:55 | nik-chan |  Japonština
Na začátek řeknu asi tolik, že přestanu vkládat ty obrovský čísla xD aspoň se v tom lépe vyznáme ^^
Jak název napovídá, v této lekci nás čekají jmenné přípony a osobní zájmena. Nebojte, není to zas tak těžké.

1. Jistě jste slyšeli takové slovíčko zvané sufixy. Jsou to přípony. V této lekci se budeme zajímat o sufixy, které jsou dávány za jména.

sama (さま)- Tak nazvete někoho, koho vysloveně uctíváte. Třeba v dorama Hana Kimi tam jedna dívka Hibari nazývá svého objeva. V normálním životě se tak mluví o Kamisama.
san (さん) - pan, paní, slečna
chan (ちゃん) - oslovují se tak děti; dívky si tak říkají mezi sebou
kun (くん) - takhle jsou oslovováni kluci holkami; kluci se tak navzájem moc neoslovují
rin, pin, pon... (りん、ぴん、ぽん・・・)- dětská přípona použitelná pro kohokoli mladšího, či přítele, ze kterého si chcete udělat legraci
tan - (たん) dětská zkomolenina od "chan"; dívky to používají, aby vypadaly roztomile
chama - (ちゃま) dětská zkomolenina od "sama"
senpai - (せんぱい) starší spolužák z vyššího ročníku

Existují i další, ale na ty se mrkneme v lekci Rodina.


2. Teď se mrkneme na osobní zájmena. Ty se rozdělují podle zdvořilosti a také podle toho, jestli je používá muž či žena (resp. hoch či dívka). Vypíšu zájmena a vysvětlím.

Zájmeno já

私 - watakushi - s tímhle se moc nesetkáte, používá se to v hodně formálních situacích
-
私 - watashi - používají ženy a dívky; pánové to používají jen ve formálních situacích (píše se stejně jako watakushi)
-
あたし - atashi - není to moc časté, používají to dívky, protože to zní dětsky; když to použije kluk, může to znamenat, že je - jak řekla jedna slečna, kterou znám - stoprocentně čtyřprocentní :D
-
僕 - boku - je to takové přívětivé zájmeno pro kluky a používají to i dospělí (v hodně formálních to nedoporučuju); v pár případech to používají i holky
-
あっし - asshi - tohle jsem slyšela používat Ricchan z K-ON! jakožto naprosto emancipovanou školačku; používají to holky, ale není to časté; v žádném případě tak nemluvte s osobou starší či nadřízenou, pokud nechcete, aby si o vás něco pomysleli
-
俺 - ore - používají jen kluci (a dospělí pánovétaky), aby vyzněli jako... no že jsou cool a jedou xD; je to hodně neformální
-
わし - washi - používáno postaršími pány, kteří dávají na jevo svou letitost a moudrost
-
Někdy malé/mladé Japonky říkají místo zájmena rovnou své jméno se sufixem "chan" i bez něj. Zní to pak roztomile. Kluci tohle dělají ze srandy. Třeba Hiroki jednou povídal "Hiroki si chce hrát!!" :D

Zájmeno TY

Nejlepší způsob, jak se domluvit, je použít něčí příjmení a za ním sufix "san", pokud to není nikdo blízký (náhodný spolužák, učitel). Pokud je blízká, tak už určitě máte pro ni přezdívku - Třeba spolužačce, která se jmen Mushashibo Keiko budete říkat Mushashibo-senpai pokud je ve vyším ročníku a neznáte se, Mushashib-san pokud je ze stejného (i nižšího) ročníku a neznáte se a nakonec Keichan (Ikochan, Kecchan) pokud jste dobré kamarádky.
---
あなた - anata - Je psáno, že toto se dá použít všude. Buďte však opatrní, cizímu člověku tak neříkejte
---
君 - kimi - Používají pánové, ale mohou také dívky. Používá se k někomu stejně starému, mladšímu nebo podřízenému. Teké se to používá v písničkách :D
---
あんた - anta - Používáte pro někoho hodně blízkého
---
おまえ - omae - Takové trochu tvrdé slovíčko pro vyjádření zájmena "ty". Používá se buď mezi hodně blízkými přáteli (kluky...) jako legrace, nebo když někomu chcete naznačit, ať se odklidí, jinak mu vymalujete fasádu. Také to používají "drsní" kluci, aby naznačili tomu druhému, že je mu lhostejný. Dívky to řeknou zřítkakdy. Ale slyšela jsem to i v dětských písničkách. Vypadá to, že mezi dětmi se smí všechno :)
---
Ale jak už jsem říkala, nejvíce se používají jména se jmennou příponou, tím nikdy nic nezkazíte; pokud ovšem nepřijdete do ředitelny jako žák a panu řediteli (např.) Matsumoto Toshirovi neřekněte "Konnichiwa, Toshiriin!!" :)
Tato zájmena jsou používána, když chcete věetu citově zabarvit. Např. "omae acchi he ittero!" (vypadti, parchante - to prosím nepoužívejte ^^)

Zájmeno on, ona, ono

Kare ( かれ- on) a kanojo ( かのじょ- ona) je takové universální, ale moc se to nepoužívá. Používají se opět jména nebo podstatná jména, která toho člověka nějak vystihují (slušně! xD)
--
Sore (それ) Věci blízko mluvčího
Kore (これ) Věci blízko posluchače
Are (あれ) Věci v dáli

Takže závěr: krom první osoby prostě používejte jména (zájemci mohou i místo první). Pkud jde o 3. osobu, ještě se k ní vrátíme ^^

Wamono

30. března 2012 v 18:39 | Hachiko

Wamono styl se inspiruje klasickým japonským oblečením - kimonem. Jejich šaty jsou sice kratší, ale mají stejné rukávy a boty. Mohou mít také návleky (viz. obrázek) což je opravdu obvyklé u tohoto stylu. Ikdyž né vždy je to inspirované jenom kimonem. Některé šaty jsou i něco s lolitou u kterých je sukně více nadýchanější a je více vrstvá, ale tomuto stylu s eříká Wa-lolita což je takový menší podruch lolit, ale o tom až později. Délka šatů, ale není nijak dána protože jsem viděla jak Wamono mají dlouhé šaty, ale mašli, která se normálně uvazuje vzadu je uvázaná na břichu. Klasické látky jsou s japonskými vzory. Nejznámější značkou tohoto stylu oblečení je Takuya Angel.

Nihongo to Asobimashou yo! aneb Pojďme Si Hrát s Japonštinou!

30. března 2012 v 18:21 | nik-chan

Minasama, konnichiwa!
Hlásí se Nik s jejími lekcemi japonštiny!
  • Japonština je aglutinační jazyk se zdvořilostními stupni, kterým mluví přibližně 130 miliónů lidí na území Japonska (kupodivu), Taiwanu nebo Palau.
  • Aglutinační pro tento jazyk znamená, že se zde používají různé předpony a přípony, které nám popisují zdvořilostní stupeň, druh slova ard...
  • Všechno se tady točí okolo částic, které určují větné členy.
Mluvené (říkám MLUVENÉ) japonštiny se vůbec nemusíte bát. Pokud to vyplívá z kontextu, vynechává podmět, v důvěrném stupni vynechává některé částice a dokonce se ani nemusí použít množné číslo. Na vše se jde s trochou nadsázky přes přídavná jména (která se mimochodem časují) - to prosím neberte doslovně ^^
Dost mluvení, jdeme na to!

P.S.: Ano, nemám žádný certifikát či tak. Je na vás, jestli mi budee věřit. Vězte, že si všechno milionkrát ověřuju, než to sem dám ^^

I. První kontakt s jazykem



Co je to vlastně "Anime" a "Manga"?

30. března 2012 v 8:51 | Vekitty
Anime (japonsky アニメ) je označení animovaných filmů a seriálů, které jsou kresleny japonským stylem manga. Anime je zvykem dělit na TV seriály, OAV (Original Video Animation) seriály a filmy. Anime pochází z Japonska, kde je také zdaleka nejrozšířenější, a vyznačuje se charakteristickým stylem kresby postav a pozadí. Toto pravidlo však platí pouze mimo Japonsko. V japonštině se výraz anime užívá pro všechny animované filmy a seriály z celého světa. Původ označení anime je prý ve francouzštině, ve slově dessin animé.
Manga (japonsky 漫画) je japonský styl malby či kresby, který vychází z kořenů původního japonského kresleného umění. Pojmenování manga se poprvé objevilo v pozdní polovině 18. století na základě publikací, jakou byla například obrázková knížka "Shiji no Yukikai" autora Santou Kyoudena, což ve volném překladu znamená podivné obrázky. Dnes už však mluvíme o tzv. manze moderní. Charakteristické pro tento způsob malby jsou sebejisté tahy, čisté linky, disproporčně zobrazené postavy, méně barevných přechodů na úkor šrafování, z detailů velké výrazně vykreslené oči, malý špičatý nos. Dnes se již nejčastěji využívá v kreslení komiksů a typických japonských televizních seriálů a filmů - v jejichž případě mluvíme o anime. Manga je tvořena dokonce i mimo tradiční Japonsko a je na ni nahlíženo se stejnou měrou i uznáním. Jsou to hlavně asijské země jako Taiwan, Jižní Korea, Čína, Hong Kong a v Evropě se sem řadí ještě Francie.

Zdroj: Wikipedie

Anime & Manga

30. března 2012 v 8:40 | Vekitty
Zde jste na rozcestí všeho, co se týče anime a mangy =)

► Historie
► Žánry
► Jak se kreslí manga? (lekce)

About Vekitty! Nya ♥ =3

29. března 2012 v 20:58 | Vekitty
Ohanya, minna-nyan!
Tématem týdne je "Já" a tak jsme se jakožto autorky tohoto blogu rozhodly napsat každá něco o sobě. A v tomto článku se dozvíte něco o mně. "Něco" je ale opravdu slabý výraz, protože já, když se rozepíšu, tak toho je hodně ;).

Přezdívka/Jméno: Mitsui Reina (光井れいな)
Přezdívky: Vekitty, Amu-chan, Reina-nyan
Datum narození: 6.4.1999
Výška: 161 cm
Jazyky: Čeština, Angličtina, Němčina, Japonština, Čínština, Korejština
Koníčky: hudba, zpěv, tanec, blogování, četba, anime & manga, překlad, psaní povídek, móda, beauty, kreslení, vaření, filmy/dorama, nakupování
Oblíbená barva: růžová, fialová, černá, bílá
Oblíbené zvíře: kočka, kůň
Oblíbená květina: Gerbera
Oblíbené období: léto
Oblíbená hudba: H!P, Morning Musume, Buono!, AKB48, Girls' Generation, Danceroid, Sandara (2NE1)
Oblíbená píseň: Kiss (Sandara, 2NE1), Gee (Girls' Generation), Renai Hunter (Morning Musume), DEEP MIND (Buono!), C / C 「Cindrella Complex」 (High King), DESTINE LOVE (High King)
Oblíbaná slova: kyaa!, nya, love, lovely, neko, kitty, heart
Oblíbený citát: Přátelství může skončit láskou, ale láska nemůže skončit přátelstvím...
Oblíbené jídlo: chicken curry, špagety po boloňsku, ryby, mořské plody, pizza, lasagne, čokoláda, zmrzlina, broskev, meruňka, jahody
Oblíbené pití: horká čokoláda, kafe, latte, ovocný čaj, zelený nebo bílý čaj, kofola, voda
Neoblíbené jídlo: ananas, zelené papriky, houby, kopr, fazolky, celer
Má ráda: roztomilé věci
Bojí se: hmyzu, když je sama

Himegyaru

29. března 2012 v 19:01 | Hachiko

Hime znamená japonsky princezna a proto je tento styl o tom být princeznou. Je to styl založený na roztomilých šatech, sukních, halenkách, topech a kabelkách, krajkách, mašlích, střevíčcích. Vlasy jsou buď vyčesané nahoru a nebo cokoliv jiného co můžete vydět na obrázku, ale všechny mají lokny. Málo kdy by jste viděli Himegyaru s rovnými vyžehlenými a proto si tento styl může mnoho lidí plést s Gyaru stylem kde je toto možné. Barvu, ale mají medově blond, hnědou a nebo zůstávají černé ikdyž takové moc nepotkáte protože to by pak, už nepůsobilo tolik princeznovsky roztomile. Časté jsou květinové potisky, co se barvy látek týče, převládá růžová, krémová, černá, bílá, šedá a tmavě modrá. Make-up je velice podobný tomu, co nosí ostatní gyaru styly. Umělé řasy, tekutá linka na horním víčku, která se směrem k vnějšímu koutku oka zešiřuje a světlé stíny. Narozdíl od většiny Gyaru však Himegyaru jsou buď opálené jen málo nebo vůbec.
Himegyaru se dělí na dvě odvětví, podobně jako Lolita. Tato dvě odvětví jsou lifestyle Himegyaru a casual Himegyaru.
Casul je jakási umírněnější verze.
Lifestyle Himegyaru vypadají jako princezny, ale i tak se chovají.
Značkou pro lifestyle Himegyaru je Jesus Diamante a casual značky jsou například Liz Lisa nebo Tralala.
Spojením Lolity a Himegyaru vznikl styl Himelolita, ačkoli jsou tyto dva styly jinak naprosto oddělené.

Gangaru

29. března 2012 v 18:31 | Hachiko

Gangaru je styl, který se může mnoha lidem plést se stylem Gyaru, ale ti lidí se nemílí protože opravdu tento styl patří k jakýsim podstylům Gyaru. Gangaru znamená v češtině černá tvář. Je to jeden z dalších extravagantních stylů gyaru módy. V tomto stylu je nejduležitější opálená pleť, výrazný make-up a bílá nebo světle růžová rtěnka a kruhy kolem očí (viz. obrázek). Oblečení bývá ve velmi výrazných barvách, stejně jako vlasy. Proto barva vlasů je často blond nebo jakákoliv světlá aby to nějak nesplývalo s tělem (Japonci - tmavé vlasy). Jde už o poměrně zaniklý styl.