04. lekce - Slovesa v přítomném čase 1/2 (desu + masu)

31. března 2012 v 18:00 | nik-chan |  Japonština
A jdeme na to! Slovesa se časují pomocí přípon a nepoužívají se osoby. Každý typ se rozděluje podle stupně zdvořilosti: důvěrný (něco jako tykání - k blízkým lidem), zdvořilý (něco jako vykání) a uctivý. O uctivém udělám lekci až za dlouho.

DESU - být

Je to taková malá potvůrka a tak jí vemu zvlášť. V neformální mluvě se může vynechat.

1. Zdvořile
Prosím, berte to s rezervou. Nikde není psáno, že desu se používá jen a jen ve formálních situacích.

Chekojin desu.
チェコ人です
Jsem Češka/Čech.

Kuruma de wa arimasen.
ではありません
To není auto.

Všiměte si, že je zápor psán jako "de ha arimasen", ale čte se jako "de wa arimasen". Je to opět kvůli partikuli "wa", která má jiné psaní (jako "ha") a jiné čtení (jako "wa").

2. Důvěrně

Chekojin da.
チェコ人
Jsem Čech/Češka.

Kuruma de wa nai.
ではない
To není auto

Kuruma ja nai.
じゃない
Tohle není auto.

Další slovesa
Slovesa se v japonštině dělí na tři skupiny. Gidan, ichidan a nepravidelná. V téhle čísti probereme "-masu" formu, čili ta ve zdvořilém stupni.
Opět se s nimi kouzlí tak, že zaměňujete koncovky. Vezměme si třeba slobeso taberu - jíst.

1. ICHIDAN

Ichidan jsou známá tím, že končí buď na "-iru" nebo "-eru".
  • taberu (食べる) - kladná věta

べる

taberu
Oranžovou je označený kanji znak, který se nemění.
Modrou je označená koncovka psaná tzv. okuriganou, což jsou slabiky hiragany za znakem kanji, které nám zrovna říkají, že je to sloveso ze skupiny ichidan.

tabe
Koncovku "ru" (る) odstraním a zbyde mi kořen.

ます

tabemasu

Přidám příponu "-masu" (ます), která my říká, že je to sloveso ve stupni zdvořilém a čte se "tabemasu".
A takhle je to se všemi ichidan!

Např. Mainichi orenji renji no koto wo kangaemasu. (Každý den myslím na ORANGE RANGE.)
  • taberu (食べる) - záporná věta

べる

taberu
Toto už známe, takže jdeme dál.

tabe

A toto je kořen, to také známe.

ません

tabemasen


A konečně červeně je vyznačena koncovka "-masen", která nám říká, že sloveso je ve zdvořilém stupni a ještě k tomu v záporu.

Ve větě: Atashi wa ringo wo tabemasen. (あたしはリンゴを食べません。- Nejím jablka.)

2. GODAN

Všechna ostatní (krom suru a kuru). Je hich podstatně víc. Patří mezi ně i slovesa, která se tváří jako ichidan, ale jsou godan. (hairu 入る -vstoupit, hashiru (走る - běžet, iru いる - potřebovat, kaeru 帰る - vrátit se, kagiru 限る - omezit, kiru 切る - stříhat, krájet, shaberu しゃべる - klábosit, tlachat, shiru 知る - vědět)
  • warau (笑う) - smát se - KLAD

warau

Opět máme oranžově kanji znak a modře koncovku psanou okuriganou.

warai
Koncovku "-u" zaměníme za "-i" a máme kořen.

ます

waraimasu
A nakonec přidáme "-masu"
  • warau (笑う) - smát se - ZÁPOR
Ke kořenu přidáme "-masen"

ません

waraimasen

  • Jak to půjde s jinou koncovkou? Ukážeme si na zlovese hashiru (走る) - běžet

hashiru

Opět máme oranžově kanji znak a modře koncovku psanou okuriganou.

hashiri
Slabiku s "-u" zaměníme za slabiku s "-i". A máme zase kořen.

ます

hashirimasu
A zase připojíme "-masu"
  • hashiru (走る) - běžet - ZÁPOR

ます

hashirimasen
Ke kořenu přidáme "-masen" a máme zase zápor.
Může se také u godan stát, že bude sloveso končit na "-tsu" (např. matsu () - čekat) nebo na "-su" (např. hanasu () - mluvit)
matsu -> machi -> machimasu (klad) -> machimasen (zápor)
待つ > 待ち > 待ちます > 待ちません

hanasu -> hanashi -> hanashimasu (klad) -> hanashimasen (zápor)
話す > 話し > 話します > 話しません

3. Nepravidelná

Nic se nelekejte minasan, japonština má jen dvě ^^ Jsou jimi suru (する) - dělat a kuru (来る) - přijít

suru -> shi -> shimasu (klad) -> shimasen (zápor)
する > し > しません

kuru -> ki -> kimasu (klad) -> kimasen (zápor)
来る > 来 > 来ます > 来ません

Chňápete? Případné dotazy přivítám v komentářích :) V druhé půlce mrkneme na důvěrný stupeň *mrk*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Flandre Flandre | 24. července 2014 v 20:18 | Reagovat

Děkuju, moc pomohlo :-) ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama